Jako když tygr spí byla první výstava Libuše Jarcovjákové věnovaná čistě jejím autoportrétům. Život s fotoaparátem a skrze fotoaparát. Fráze, která ovšem v případě Libuše Jarcovjákové nabírá zcela jiný význam. Výstava Jako když tygr spí představuje osobní a intimní fotografie vzniklé od 70. let 20. století do dnes. Jarcovjáková od první fotografické zkušenosti systematicky a zcela intuitivně pořizovala snímky sama sebe – spontánní akt, jenž se v průběhu 50 let stal fenoménem.V době osobní otevřenosti, veřejného života na sociálních sítích, přijímáme zcela přirozeně intimní fotografie umělkyně – rozumíme mladé ženě, jež zachytí svůj akt v zrcadle, sebe a svou milenku těsně po vášnivém sexu. Fotografie vzniklé před 40 lety rezonují s naší realitou. Jako voyeři sledujeme proměny jejího těla, výraz ve tváři, místa vzniku fotografií. Stáváme se součástí jejího světa a porovnáváme jej s tím naším. Pro Jarcovjákovou je pořizování fotografií hnacím motorem. Nechává se vést intuicí a nutkavou potřebou zasadit samu sebe do kontextu probíhající reality. Vizuálně silné fotografie přirozeně kombinuje se strohým konceptem až dokumentárního rázu. Stovky selfies, autoportréty ve vaně, před zrcadlem, v noci, v Praze, v Japonsku, v Berlíně. Jako antropolog zkoumá situace a vytváří pomyslné filmové pásy svého života.